KAEST 2000



Souhrny přednášek
KAEST 2000, Praha 2000-11-10/12

Sekce A: EKONOMIE NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ

Bo SANDELIN (SE): Začátky ekonomiky. Adam Smith a klasická škola
Adam Smith (1723-1790) je často považován za "otce ekonomiky". Ve svém hlavním díle Smith mimo jiné zkoumá vlastnosti člověka, dělbu práce, přirozenou svobodu, úkoly státu a tvorbu cen. Klasické období trvalo přibližně jedno století, ale řada myšlenek dosud žije.

Alain FAGOT (NL) - Gérard CLAËS (FR): Projekty financované Evropskou unií
Po mnohaleté zkušenosti s financováním projektů ze strany Evropské unie, nabízí podnik A6 esperantským partnerům návod a ochotu ke spolupráci při předkládání projektů ucházejících se o finanční podporu. Je potřebné vybrat následující: námět týkající se EU, univerzitu (Amsterdam, Budapešt, Limoges) a společnost. Příkladem může být projekt, který by se týkal překladových programů pro obchodní webové stránky, které sledují uvedení určitých služeb na trh.

Lucie KAREŠOVÁ (CZ): Ekonomická podpora potřeb hendikepovaných osob v české společnosti
Koncem 20. století došlo lidstvo k názoru, že hendikepovaní lidé mají právo na stejně kvalitní život jako jejich sousedé. Pro dosažení co možná největší samostatnosti, výchovu, vlastní bydlení se zvláštními službami, vhodné pracovní umístění, zdravotní služby atd. jsou potřebné ekonomické prostředky. Jak plní tuto mravní povinnost podpory česká společnost, její zákony a jednotliví občané, a jaké změny jsou zvažovány je vidět z přednášky spojující ekonomické požadavky s lidskými přístupy na poli sociálních služeb.

Eva POLÁKOVÁ (SK): Ekonomická hlediska řešení romské otázky
Kladné řešení romské otázky, která je stejně aktuální v celé Evropě, nezávisí jen na společensko-politických podmínkách, ale také na ekonomických podmínkách jednotlivých států. Přednáška nabízí možnosti účinného užití společných finančních zdrojů EU a spojených prostředků různých států a soukromých společností v jednotlivých zemích.

Rainer KURZ (DE): Profesionální řízení esperantských organizací - je to jen vize?
Autor je předsedou Německého esperantského svazu a povoláním podnikový poradce. Porovnává pracovní metody nejúspěšnějších podniků s metodami esperantských organizací. Velký rozdíl je v tom, že profesionální firmy mají placené zaměstnance. Tak si vedoucí podniků mohou vybrat nejvhodnější osoby a mohou je účinně vést k plnění nejdůležitějších úkolů.

Josef MENDL (CZ): Jak porozumět podvojnému účetnictví
Popis a vysvětlení principů podvojného účetnictví s příklady: 1. Inventura a rozvaha východisko účetnictví. 2. Změny v rozvaze, od rozvahy k rozvaze. 3. Rozpuštění rozvahy na jednotlivé účty. 4. Změny ve vlastním kapitálu.5. Účtování, účetní doklady, účetní knihy.

Jiří PATERA (CZ):Názvy a symboly měn různých zemí
Esperanto, stejně jako jiné jazyky, používá různé mezinárodně dohodnuté zkratky, symboly či kódy pro vyjádření matematických, fyzikálních, chemických aj. skutečností, stejně i zemí a jejich měn. Uvedený abecední seznam měn různých zemí a jejich mezinárodní kódy ukazují, že esperantská slovní zásoba je částečně také mimoevropská.

Sekce B: TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY ODBORNÝCH UŽITÍ ESPERANTA

Jan WERNER (CZ): Postup tvorby termínů v esperantu
Odborný styl v každém moderním jazyce, tím spíše v systému plánového jazyka, potřebuje významonosné prvky - slova - jasně definovaná. Přívlastkem "plánový" je označováno také esperanto, ale jeho odborný slovník nevykazuje potřebnou úroveň. Autor to ukazuje pomocí slov truso (= příhradovina, příhradová konstrukce) a latiso (= mřížoví, mřížovina), které prozatím nemohou být považovány za termíny. Jejich rozbor, systemizace a definice jsou cestou k tvorbě termínů. Je potřebné, aby odborníci-esperantisté postupně tento nedostatek odstraňovali.

Heinz HOFFMANN (DE): Možnosti plánového jazyka vzhledem k mezijazykovým významovým rozdílům u železničních termínů
V důsledku národních rozdílů v realitě jednotlivých jazyků, mnohé překladové slovníky si činí nárok na pojmovou shodu přes pojmové rozdílnosti. Plánový jazyk má výhodu pro naléhavě potřebné uvedení pojmů v soulad na mezinárodní úrovni. Pro některé pojmy ze železničního odborného jazyka, který spojuje oblast všeobecně jazykovou, technickou a právní, jsou uvedena srovnání v národních jazycích a řešení v plánovém jazyce.

Rüdiger SACHS (DE): Psát odborné kompendium
Nejen nedostatek dostatečně velkého trhu pro odbornou literaturu v mezinárodním jazyce , ale především nejistota v terminologických otázkách způsobuje, že vědečtí autoři nepíší drahé odborné knihy. Je uvedena ukázka z kompendia o parazitologii pro: a) odborné posouzení odborníkům stejného oboru, b) jazykovou kontrolu terminologům, c) podnícení jiných vědců ke psaní kompendií z vlastních oborů, která by byla použitelná pro výuku.

Wim M. A. DE SMET (BE): Nové biologické názvosloví
Pojmenovávání zvířat a rostlin je v esperantu obtížná záležitost, protože bylo poznamenáno značnou neodborností. Tradiční biologická názvosloví určitě nemohou sloužit jako východisko, protože obsahují příliš mnoho nesprávností. Pro skutečně vědecké cíle ať slouží Nové biologické názvosloví, pro obecný jazyk jednoduché názvy.

Lars SÖZÜER (DE): Astronomický terminologický slovník
Astronomický terminologický slovník je projektem Astronomického esperantského klubu. Spolupracuje na něm mezinárodní skupina pomocí internetu. Užívá moderní nástroje z projektu VoKo. Projekt je v období soustřeďování podkladů. Je vynakládáno úsilí, aby dodržováním terminologických zásad bylo dosaženo dobrého díla.

Detlev BLANKE (DE): Název jazyka "esperanto" v přeneseném významu
Název jazyka "esperanto" v určitých významových souvislostech se často objevuje v přeneseném významu. Na základě materiálu z německých novin je možno zjistit několik hlavních významových oblastí: 1. Podle úlohy (kladná/záporná); 2. Podle vlastností (jednoduché, umělé, smíšené, primitivní, nevýrazné/odstíny stírající); 3. Částečně přenesená výpùjèka: Europanto, Emigranto, Jazzperanto ... . Jsou možné závěry pro cíle esperantologické i informačně-politické.

Miroslav MALOVEC (CZ): Esperanto v digitálním světě
Internet a CD brzy vytvoří digitální obdobu téměř celé světové kultury v různých jazycích, vznikne jakoby nový kulturní světadíl. Pro to, aby se v něm pomyslné "Esperantsko" neztratilo, ale hrálo důležitou úlohu, jsou nutné tři kroky: převést do elektronické podoby dosavadní esperantskou literaturu, zpracovat velké esperantské slovníky v mnoha národních jazycích a soustavně zpracovávat esperantský všeoborový naučný slovník.

Vlastimil KOČVARA (CZ): Nutno rozvíjet odborný jazyk v oborech, které se již nevyvíjejí?
V národních jazycích vznikají termíny spolu s objevením se nových jevů, které příslušné jazykové společenství přijímá. V mezinárodním jazyce se tvoří nové termíny jen v případě, kdy se o ně zajímají dotyční odborníci užívající mezinárodní jazyk. Tak vývoj odborného jazyka zaostává za vývojem technickým. Do jaké míry má cenu vkládat sílu do rozvoje jazyka v oboru, který již prošel vrcholem svého vývoje, rozebírá autor z hlediska důlního průmyslu, ve kterém mnoho let pracoval.

Josef KAVKA (CZ): Morfologie hub
Terminologický slovníček v esperantu, latině, češtině, němčině, španělštině a francouzštině registruje především výrazy vědecké mykologie, jen výjimečně i některé laické, tj. pro potřeby sběratelů jedlých hub. Obrazové tabule usnadňují znázornění důležitých pojmů.

Ottó HASZPRA (HU): Alternativní abecedy pro esperanto s historickým přehledem 1888-2000
Ihned po objevu esperanta se Zamenhof nutil spěšně řešit problém způsobený tiskem písmen s diakritickými znaménky. V důsledku jeho nedokonalé "h-abecedy", nebo pro dosažení mezinárodní povahy esperanta, se dosud v časopisem nebo na konferencích objevilo nejméně osmdesát projektů. Autor předkládá jejich kritický přehled se současnými závěry.

Sekce C: UŽITÍ ESPERANTA VE VĚDĚ A TECHNICE (VŠEOBECNĚ)

Peter HAUSER (DE): Základy a měřicí postupy tepelného zpracování
Přednáška objasnila teoretické základy tepelného zpracování železných materiálů a prohloubila je pojednáním o příslušných měřicích postupech. Měla by tak přispět k pochopení souvislostí a tak k úspěšné terminologické práci.

Frank NITZSCHE (DE): Čemu je nutno věnovat pozornost při osvětlování pracovišť?
Pro osvětlování pracovišť užívejme především sluneční světlo. Pokud potřebujeme světlo elektrické, musíme dbát nejen na množství, ale i jakost, která závisí na směru, na stálosti místní i časové a na barvě. Přednáška pojednává především o kvalitativních problémech osvětlování.

Josef VOJÁČEK (CZ): Některé problémy poloautomatického překladu textů
Trochu historie, projekty poloautomatického překladu textů, projekt DLT, otázky dvojznačnosti, příklady textů, které mohou způsobit problémy pro počítač.

Margarete BETTMANN (DE): Naděje plynoucí z "koleje času"
Jedná se o poznání nového typu jak pomoci bližnímu, zlepšit a usnadnit svůj každodenní život, svůj osud, který závisí na tělesné, duševní a společenské pohodě. Problémy, které mohou začít již v nitroděložním období, které "kolej času" symbolizuje jako čára od chodidla k ruce. Dotčeni na "koleji času" znovu v duchu prožíváme oněch devět měsíců a tak můžeme pokračovat v tehdy přerušeném vývoji a vše učinit lépe.