KAEST 2002



Souhrny přednášek
KAEST 2002, Dobřichovice 2002-11-08/10

SEKCE A: ELEKTRONICKÉ PROSTŘEDKY

Péter BROCZKÓ (HU): Vývojové směry u mikroprocesorů
Rychlý růst výkonu procesorů je výsledkem vývoje ve dvou směrech: kvantitativním a organizačním. Kvantitativní charakteristiky jsou dostatečně známé, ale tento článek krátce pojednává o nejdůležitějších složkách obou směrů.

Chuck SMITH (US): Wikipedia - mnohojazyčný webový naučný slovník
Práce na esperantské verzi začaly v listopadu 2001 a nyní má více než 4 000 hesel. Je to společný projekt pro všechny. Tím je také možno předvést, že esperanto skutečně funguje a tak o ně vzbudit zájem. Viz: http://eo.wikipedia.com/

Josef VOJÁČEK (CZ): Logické programování a poloautomatický překlad textů
Programovací jazyk PROLOG a základní principy programování v tomto jazyku. Užití jazyku PROLOG pro překlad textů. O programu pro předklad textů a dosažených výsledcích z doktorské dizertační práce autora.

Ladislav KOVÁŘ (CZ): Problémy diagnostiky jedoucích vozů
Používání vyšších rychlostí na železnici představuje i zvýšení nebezpečí vzniku nehod z důvodu závad na vozech. Mezi ně patří horká ložiska, nákolky, přehřáté brzdné špalky a nebo tzv. plochá kola - kola s nepravidelnostmi na jízdní ploše. Uvedené závady na vozech mohou způsobit problémy v provozu a v konečném důsledku mohou způsobit i nehodu. U různých železničních správ se používají systémy, které mohou tyto závady detekovat za jízdy vlaku. České dráhy používají systém ASDEK, jehož výrobcem je firma TENS z Polska. Systém používá různé snímače, které za jízdy spolehlivě odhalí nesprávnosti na dvojkolí železničních vozů.

E. Henning OLSEN (DK): Projekt Cestovní karta
Tímto projektem vchází hromadná doprava do éry elektroniky. Cílem je nahradit současný systém jízdenek elektronickou kartou, která by platila pro všechny dopravní prostředky a jakékoliv cesty. Bude postupně zaváděna všude v Dánsku, počínaje oblastí hlavního města. Karta bude sama počítat a odečítat z předplacené částky nejvýhodnější cenu konkrétní cesty.

Karel RYŠÁNEK (CZ): Esperanto a počítač
Informace o užitečných programech a normách použitelných pro esperantskou veřejnost.

Miroslav MALOVEC (CZ): Esperanto ve virtuálním světě
Mladí lidé budou stále častěji posuzovat naše hnutí podle zastoupení esperanta na Internetu. Potřebujeme nejen kurzy a informace o našich asociacích, ale také informovat esperantem o mimoesperantských námětech. Vybudujme především síť turistických informací o zemích, městech a jejich dějinách, knihovnu esperantské literatury, zvláště odborné, avšak nezapomeňme také na všeobecnou encyklopedii.

Sekce B: TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY ODBORNÉHO UŽITÍ ESPERANTA

Manfred WESTERMAYER (DE): Politické texty v esperantu
V rámci Svazu esperantistů-zelených (Asocio de Verduloj Esperantistaj - AVE) pravidelně překládáme politické texty. K potížím při překladu dochází u zkratek mezinárodních nevládních organizací, např. když anglická zkratka má jiné pořadí slov než francouzská, a když stojíme před otázkou - zda upřednostnit 15. pravidlo a např. užít pro termín globalizace tvar globaliĝo, nebo zůstat u tvaru podle PIV tutmondiĝo. Jsou posuzovány např. texty "Charta světových stran zelených" a "Všeobecná konvence o obchodu a službách" (angl. GATS).

Wera BLANKE (DE): O některých aktuálních termínech
V souvislosti s novými technologiemi, dopravními a komunikačními, byl Zamenhofův termín tutmondiĝo (= globalizace) užíván ve významu téměř přírodního pochodu, který smršťuje naši zeměkouli na "celosvětovou vesnici". Nyní se také používá ve významu záměrného urychlování tržního neoliberalismu. A objevil se neologismus globaligo užívaný ve stejném významu. Jedná se o synonyma, nebo o dva různé pojmy? Má esperanto právo začít užívat nový pojem, který se jeví jako potřebný v současné celosvětové diskusi? Příspěvek má za cíl podnítit výměnu názorů.

Marc BAVANT (FR): Matematická terminologie: konečně vyspělá?
Ačkoliv je matematika jednou z nejznámějších a nejvíce vyučovaných věd, ačkoliv mnozí významní odborníci pracovali na její esperantské terminologii, nutno prohlásit, že různé dosažitelné termináře nebo slovníky nejeví potřebnou shodu a že asi neexistuje nutná sjednocující činnost. Naštěstí problematické termíny nejsou příliš časté, ale přednáška, po kritickém zhodnocení dosažitelných uznávaných pramenů, ukazuje několik příkladů nesrovnalostí a zkouší vysvětlit, jak mohly vzniknout. Zvláštní pozornost je věnována výstřelkům vědecké tvorby výrazů, lexikografické spolupráci pomocí Internetu (projekt REVO) a představení matematického termináře, který se brzy objeví a který je zpracován podle vzoru v esperantském prostředí nového, ale nijak revolučního naučného slovníku.

Jiří PATERA (CZ): Některé problémy ekonomické terminologie
Zatímco hlavní požadavek (přírodních) věd je, aby pro jeden pojem existoval jeden definovaný termín, v ekonomických vědách je pro jeden pojem často několik termínů. K tomu došlo z důvodu historických a územních zvláštností jednotlivých ekonomických věd. Proto by v esperantské terminologii neměly být přebytečné synonymní výrazy.

Jan WERNER (CZ): Terminologická analýza pojmů strop a podlaha v esperantu
Při četbě článku o spřahování ocelobetonových stropů francouzského autora a stavebně technické publikace z Brazílie přednášející zjistil, že oba autoři nesprávně užívají esperantské termíny planko (podlaha) a plafono (strop). Studiem problému zjistil, že vlivem pragmatické zkušenosti z mateřštiny oba autoři považují název planko za homonymní s významem jak pro nosnou konstrukci stropu tak pro podlahu. Název plafono (strop) je pro ně pouze stropním podhledem. Přednášející navrhl ponechat název planko pouze pro horní pochůznou nenosnou konstrukci, tzn. podlahu, název plafono podle francouzského plafond jen pro podhled (všechny česko-francouzské slovníky jsou v tomto směru chybné!) a pro nosnou stropní strukturu zvolit nový název tekto podle latinského tectum.

Karl-Hermann SIMON (DE) - Horst WECKWERTH (DE) - Klaus-Peter WEIDNER (DE): Vícejazyčný slovník Lexicon silvestre (Ls) na CD
Je představen odborný lesnický slovník. Východiskem jsou pojmy, nikoliv termíny. Pro každý pojem je stanovena definice. Definice mají stejný význam ve všech jazycích. Tímto způsobem je možno dosáhnout dobré dorozumění mezi jazyky. Stanovené termíny jsou doplněny zvláštními znaky, pokud se termín plně neshoduje s definicí.

Josef KAVKA (CZ): Houby mikroskopicky
Terminologický slovníček v esperantu, latině, češtině, němčině, španělštině a francouzštině se zabývá mikroskopií rouška u vyšších hub, způsobem vzniku výtrusů, jejich tvary a skulpturami, barvou a barvením preparátů a konečně cystidami u hub pečárkotvarých (Agaricales).

SEKCE C: UŽITÍ ESPERANTA VE VĚDĚ A TECHNICE (VŠEOBECNĚ)

Ottó HASZPRA (HU): Práh v Dunaji
Soustava přehrad Gabčíkovo-Nagymaros nebyla postavena podle původních plánů. V řečišti Dunaje bylo dosaženo velmi nízkého průtoku a hladina řeky a hladina podzemní vody se příliš snížily. Zvýšení hladin Dunaje a zemní vody posléze umožnil příčný kamenný práh v řečišti. Tento kamenný práh dobře funguje od roku 1992.

Frank NITZSCHE (DE): Duševní stres - jak jej zvládnout
Stres vyžaduje a povzbuzuje schopnosti člověka. Pouze přílišný stres může způsobit onemocnění, např. když duševní požadavky na současné pracovní činnosti bez omezení rostou. Dobrý vedoucí omezuje stres vysoce kvalitním poučením a řízením. Samotní pracovníci musí zvyšovat své pracovní schopnosti celoživotním vzděláváním, dobrou organizací a zdravým životním stylem.

Ljubiša PRERADOVIĆ (BA) - Zoran VUJKOVIĆ (BA) - Vlado ĐAJIĆ (BA):
Předvídání migrény u nemocných pomocí techniky data mining
Zajímavou oblastí pro využití techniky data mining (DM) v lékařství je diagnóza a prognóza. V přednášce je popsáno užití technik DM pro předvídání migrény. Výzkum ukázal nezbytnost užití metod umělé inteligence v každodenní lékařské diagnóze, což je prvořadá (nezbytná) podmínka pro odpovídající léčbu nemoci.

Petr CHRDLE (CZ): Turistika a životní prostředí
Příspěvek pojednává o několika základních rysech všeobecné turistiky na jedné straně a životního prostředí a ekologie na druhé straně. Zvláštní pozornost je věnována ekoturistice jako výsledku snah o sladění sportovních aktivit člověka s ochranou životního prostředí. Je také zdůrazněna důležitost národních parků a jiných chráněných přírodních území.

Božidar LEONOV (BG): Právní hlediska ekologické turistiky
Důležitou úlohu při řešení otázek spojených s vědecko-technickým pokrokem hraje ekologie. Současná ekologie se vyvinula jako komplexní mezioborová věda mnoha zaměření. Důležitým směrem ve vývoji turistiky se v posledních letech stala ekologická turistika, jejíž hladní zásadou je: "pěstuj turistiku, ale neznečisťuj okolní prostředí!" Ekologická turistika se v různých zemích vyvíjí na základě místních předpokladů a nezbytných právních podmínek příslušné země. Ve všech zemích jsou již vypracovány a platí různé zákony vycházející z mezinárodních dohod. V různých zemích je ekologická turistika spojena s vytvářením a právní ochranou různých chráněných území.

Detlev BLANKE (DE): Názvy plánových jazyků - typologie
Je více než 1 000 plánových jazyků a jejich počet stále roste. Názvy systémů, v závislosti na pohnutkách a cílech v pozadí tvorby jazyka, naznačují mimo jiné předpokládané nebo žádané funkce, vlastnosti, zásady stavby, jazykový materiál, cílené ideály a tvůrce jazyků.

Jan WERNER (CZ): Ukončit plýtvání energií odborníků v hnutí
Mezi esperantisty byli vždy profesionálové, kteří používali esperanto také ve svém oboru. Bohužel, výsledky jejich tvůrčí práce často zůstávají v rukopisech a mizí s úmrtím autora nebo jeho odchodem z hnutí. Mezinárodní jazyk však potřebuje odborná názvosloví a svůj odborný styl stejně tak jako národní jazyky, proto by vedoucí činitelé hnutí měly ztrátám předcházet a nepublikované terminologické a literární práce uchovávat pro budoucí využití. Autor předkládá z okruhu své činnosti osm příkladů trvalé ztráty.

Rüdiger SACHS (DE): Scienca Revuo před svým stým výročím
Za dva roky (2004) bude Scienca Revuo, svazový orgán ISAE, slavit 100 let své činnosti. Není to běžný jev u esperantských periodik. S ohledem na posledních 15 let, která vůbec nebyla lehká a během nichž Scienca Revuo téměř zanikla, autor odkazuje na současný stav časopisu. Poslední 4 roky vycházejí pravidelně ročníky po 4 číslech se sešity s nejméně 52 stranami. To ukazuje na slibný vývoj tohoto esperantského odborného časopisu.

Rodica GIUHAT (RO): Rumunsko připravuje železniční dopravu k zapojení do důležitých koridorů evropské rychlostní železniční sítě
Stručný přehled prací a činností, které provádějí rumunské železznice pro přizpůsobení a zapojení do společné evropské železniční sítě, která vyžaduje vysokou rychlost při současné vysoké bezpečnosti dopravy.