KAEST 2004



Souhrny přednášek
KAEST 2004, Dobřichovice 2004-11-12/14

Sekce A: ODBORNĚ O ESPERANTU

Jan WERNER (CZ): Plánový jazyk
Esperanto je mezinárodní jazyk uměle vytvořený pro mezinárodní dorozumívání. Esperantisty je často označován jako jazyk plánový. Nechápe se ale jasně, co tato charakteristika znamená, chybí definice obsahu pojmu "plánový jazyk". Ačkoliv systémovost byla tomuto jazyku naroubována hned ve stádiu jeho tvorby, mnozí esperantisté mají sklon neuznávat jeho specifičnost a stále mu vnucují vazbu na etnické jazyky a volnost, tzn. živelný vývoj. Je nezbytné strukturálně oddělit esperanto od etnických přirozených jazyků, protože jeho povaha a cíl jsou zásadně jiné.

Detlev BLANKE (DE): Co je to odborný jazyk a jak jej studovat? Několik poznámek
Odborné jazyky můžeme strukturovat horizontálně (mluvíme o funkčním stylu konkrétního jazyka) nebo vertikálně (odborný jazyk podle stupně abstraktnosti a komunikujících partnerů). Můžeme je studovat z hlediska systematické lingvistiky (zaměření: odborný jazyk), z hlediska pragmaticko-lingvistického (zaměření: odborný text) a kognitivně-lingvistického (zaměření: nástroje a pochody lidského poznání). Přednáška uvádí příklady těchto tří přístupů.

Heinz HOFFMANN (DE): Problém "nespeciálního" druhu
Stále častěji se setkáváme se skutečností, že zejména v technickém vývoji jsou tvořeny zvláštní modifikace původního předmětu. Tato specialita získává zvláštní termín. Následuje otázka, jak terminologicky jednat s výchozím předmětem, aby byl jasně odlišen speciální pojem od pojmu nespeciálního, druhového.

Wera BLANKE (DE): O termínech ve Vikipedii - příklady z divadelního oboru
Velkému zájmu se těší mnohajazyčný internetový projekt Wikipedia a jeho esperantská varianta Vikipedio. Vyvstává otázka, zda a do jaké míry je "volně tvořená encyklopedie" vhodná pro využití v terminologické práci. Na základě posouzení tří pojmů z divadelního oboru se dochází k závěru, že poskytuje podněty a informace, ale ne vždy důvěryhodné. Značně užitečná je vícejazyčnost.

Miroslav MALOVEC (CZ): Vikipedie: Aktualizace Encyklopedie esperanta (1933-34)
Encyklopedie esperanta (Enciklopedio de Esperanto; Budapest, 1933-34) nebyla aktualizována již 70 let. Vikipedio je vhodným prostorem pro sbírání doplňujících materiálů, před očima všech, dávajícím všem esperantistům možnost se zapojit.

Josef HRON (CZ): Možnosti elektronického zpracování velkých překladových slovníků v esperantu
Esperanto dosud čeká na zpracování velkých, resp. úplných výkladových a překladových slovníků obsahujících více než 100 tisíc slov. Programové počítačové vybavení a Internet vytvářejí podmínky pro celosvětové kolektivní řešení tohoto úkolu. Autor příspěvku zvolil pro svou práci na Velkém překladovém slovníku esperantsko-českém všeobecně známý program Excel. Během práce jsou vyvíjeny formy a metodika pro zpracování budoucího slovníku. Dosavadní výsledky odhalují velké možnosti pro kolektivní sběr a třídění esperantské slovní zásoby a její využití pro tvorbu velkých esperantských slovníků pro jednotlivé národní jazyky.

Marc BAVANT (FR): Užití XML pro odborné práce v esperantu
V posledních letech se odehrál obdivuhodný rozvoj využití technologie XML (eXtensible Markup Language) ve všech oblastech výpočetní techniky, zvláště pak ve službách www. Popularizátoři dokonce neváhají tvrdit, že XML je esperantem výpočetní techniky. V každém případě toto nadšení zrodilo řadu jazyků XML, pro nejrůznější účely, a bezplatné nástroje, které významným způsobem zjednodušují práci s automatických zpracováním textů a databází. Nejpopulárnějším užitím XML v esperantském prostředí je slovníkový projekt REVO (Reta Vortaro), ale mimo tento případ je XML vhodným řešením pro každou lexikografickou práci a pro každou terminologickou databázi.

Martin MINICH (SK): Esperanto@Internet
Internet má zásadní vliv na naši kulturu komunikace. Pracovní skupina Esperanto@Interreto spravuje několik projektů, které umožňují celosvětově bezplatné učení esperanta (lernu.net), užívání esperanta pro mezikulturní komunikaci (interkulturo.net), předvádění jazykové různorodosti ve světě (Lingva Prismo: lingvo.info), výměnu výukových materiálů (edukado.net). Jsou používány moderní nástroje, některé jedinečné, např. překladatelské rozhraní, které účinně umožňuje překládat do mnoha národních jazyků (kolem 24 jazykových verzí pro lernu.net, asi 26 pro tejo.org). Soubor projektů svými novátorskými prostředky a synergickým účinkem na poli výuky jazyků a mezikulturní komunikace vzbuzuje zájem jak v esperantském prostředí tak i mimo ně.

Sekce B: ESPERANTEM O VĚDĚ

Rüdiger SACHS (DE): Parazitismus a parazitologie
Parazitismus je u všech živých bytostí velmi častým a mnohotvárným projevem soužití organismů různých druhů. Parazitologie již není pouhým odvětvím humánní nebo veterinární medicíny, ale stala se samostatným přírodovědeckým oborem. Mimořádná různorodost parazitních forem a životních cyklů, které se vyvinuly - prostřednictvím vnitřních hostitelů nebo bez nich - v souvislosti s biologickým přizpůsobením se parazitnímu způsobu života, vyžaduje od parazitologa užívajícího mezinárodní jazyk propracování parazitologických definic v novém Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto a vypracování nových odborných pojmů v esperantu, ve spolupráci se zkušenými terminology.

Ottó HASZPRA (HU): Jazykové výdaje v Evropské unii
V EU bude muset každý znát tři cizí jazyky. Každoročně je nově potřeba 6 000 000 osob vládnoucích čtyřmi jazyky. Doba jejich učení má hodnotu 2,5-násobku rozpočtu evropské části NATO: v průměru 925 €/rok na 1 daňového poplatníka. Výuka pouze jediného anglického jazyka by si vyžadovala 331 €/rok na 1 daňového poplatníka jen v neanglofonních zemích, to by ale znamenalo závažnou hospodářskou diskriminaci posledně jmenovaných zemí. Samotné esperanto by vyžadovalo 33 €/rok na 1 daňového poplatníka.

Božidar LEONOV (BG): Vývoj mezinárodní a ekologické turistiky v Evropě
Turistika má důležitý hospodářský a sociální význam. V teorii nauky o turistice je mnoho definic termínu "turistika". Současná turistika je komplexním společensko-ekonomickým a kulturním jevem s mnohostranným významem. Tento význam může být členěn podle několika hledisek (zdraví, hospodářství, výuka, společenský dopad). Na základě teorie turistiky je možno třídit turistiku podle několika kategorií (vnitrostátní, zahraniční, individuální, skupinová, oficiální, prázdninová, výuková, náboženská, ekologická aj.). V dějinách mezinárodní turistiky jsou 4 vývojové etapy. Přednáška uvádí informace o vývoji turistiky v několika vyspělých evropských státech na základě hlavních kriterií, které by mohly charakterizovat úroveň turistiky.